Výtvarný úkol, týden 1, 16.- 20. března 2020, učitelka Lenka Říhová

1)        1)     Abyste mohli vyjít ven do přírody, pomozte udělat sobě i ostatním členům rodiny ochrannou roušku – zapojte se do  výroby ale hlavně do  „ozdobení“ nějakou veselou kresbou. Rouška s lidskou tváří, kresleným vtipem nebo jen těmi správnými slovy určitě bude psychicky únosnější (a tím i účinnější)…

 

2)        2)     Domácí úkol z výtvarky na téma:            Vynášení Morany-Smrtky-Koroňáka

Teplé počasí, rozkvétající stromy a keře, ptačí zpěv… příroda vysílá jednoznačné signály. Zima končí a brzy začne jaro i podle astronomů. Kdy letos nastane ten důležitý okamžik? Dočkáme se v pátek 20. března brzy ráno ve 4.49 J První jarní den označujeme jako jarní rovnodennost, protože noc a den jsou přibližně stejně dlouhé. Od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje, což trvá až do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc. (Kdo byl zvyklý, že první jarní den nastává 21. března, bude si muset počkat až na rok 2102…)

Návrat jara byl odpradávna pro lidi důvodem k radosti a oslavě. Z dávných časů k nám už jen v příbězích z knih a kronik doléhají zprávy o tom, jaké obřady a zvyky lidé na rozhraní zimy a jara dodržovali. Dnes se k nim ti, kdo se chtějí napojit na tradice a žít v souladu s přírodou, opět vracejí a obnovují je. Podstatou těchto obřadů bylo vynášení „smrtky“ představující vše, co lidi během dlouhé zimy trápilo a ohrožovalo - tedy chlad, hlad a nemoci. Bezprostředně následovalo přinášení „létíčka“ představujícího novou naději a těšení na všechny radosti jara a léta. Letošní zima pro nás byla krutá ani ne tak chladem a už vůbec ne hladem, ale vynahradila si zlobu na nás hrozbou ošklivé nemoci, proti které se zatím neumíme bránit, a tak může přinášet i smrt. Proto je tentokrát víc než důležité popadnout tuhle „smrtku Koroňáka“ a vynést ji pryč ze vsi, z města a hodit ji zapálenou do vody, aby nám už dala pokoj! Pojďme se podívat, jak ten obřad probíhal kdysi a jak bychom ho mohli v naší době oprášit a alespoň symbolicky s Koroňákem zatočit. Ubližování panenkám vúdú sice spadá do sféry černé magie a hororových béčkových filmů, ale zkusit se to může… Když už nic jiného, vypořádáme se při oprašování rituálu se současným zlem alespoň ve svých hlavách.

Zkuste sami vyrobit figuru Smrtky-Koroňáka a vyhodit ji do řeky, aby nám tu dala už pokoj. Dospělí na pomoc jsou vítáni. Důležité je, aby Smrtka, Morana, Koroňák… neubližovala ani lidem, ani přírodě. Takže zapomeneme na papír, barvy a lepidlo, vyrazíme ven a porozhlédneme se po materiálech, které by se daly venku využít. Z domova je povoleno vzít si přírodní provázek nebo tenký drát, případně kladívko a nějaký ten hřebíček. Zkusíme udělat paňácu ze suchých stébel travin, klacků a větviček. Když bude držet pohromadě, ani postavu nemusíme oblékat, řeka nám za to jenom poděkuje. Hlavně nezapomeňte zazpívat Koroňákovi takovou písničku, aby se už nechtěl vrátit. Pokud to jen trochu půjde (prosba na rodiče), vyfotografujte, jak svého Koroňáka posíláte po vodě do podsvětí, případně pořiďte krátké video a nezapomeňte mi dokumentaci poslat na email nebo WhatsApp. (Děkuji)

Původně Smrtka bývala slaměná figura, kterou děvčata svázaly z došků (svazky slámy, jimiž se pokrývaly střechy venkovských stavení) a oblékly ji do ženských šatů nebo jen ovinuly starými hadry, aby držela pohromadě. Mívala náhrdelník z vyfouklých vajíček a prázdných šnečích ulit. Pokud šlo o barvy, všechno prý na ní bylo jen v bílé nebo černé barvě. V některých oblastech oblékali Smrtku do košile toho, kdo poslední ve vsi umřel, a dávali jí závoj nevěsty, která měla předtím jako poslední svatbu. Ze vsi ji vynášeli mladí lidé a děti. Vzali ji buď jen tak do rukou nebo ji nasadili na tyč a nesli ji v jakémsi průvodu k nejbližší říčce nebo potoku a cestou zpívali různé popěvky. ((třeba z Moravy: neseme Mařenu, v oleji smaženu, u vrchu červenu, u spodku zelenu, pěknu, pěknu, probělenu. Nesem babu v koši, smrť nas o ňu prosí. Už Mařena leži a zubami škeři. Helo, helo, helo, helo.)) Smrtku pak (někdy zapálenou) odhodily do vody, aby odplula do podsvětí. Děti si pak dávaly nazpátek do vsi závod, a kdo doběhl poslední, pro toho že by si podle pověry měla Smrtka do roka přijít. Tohle se nedělo přesně na první jarní den, ale obyčejně v předvelikonočním čase o páté postní neděli zvané „smrtná“. Kde neměli řeku ani potok, svrhli ji do hlubokého příkopu, zakopali do země anebo ji prostě hodili na pozemek sousední vesnice, což bylo pak předmětem mnohých svárů. ((Nejstarší písemná zmínka u nás pochází z roku 1366, kdy je v Praze popisován zvyk vynášet na jaře z obce postavu představující smrt, za doprovodu zpěvů ji přinést k řece, kde je za velkého křiku a her utopena a lidé se jí vysmívají, že už jim nemůže uškodit…))

Když se omladina zbavila Smrtky, bylo potřeba naopak zpátky do vsi přinést něco pozitivního. A jako příslib něčeho nového a radostného přinášeli ozdobený mladý stromek s vyrašenými lístečky. Navěšeli na něj barevné stužky, papírové holubičky, obarvená vajíčka červená a zelená.  A zase se přitom zpívalo: „Již nesem smrt ze vsi, nové léto do vsi. Vítej, léto líbezné, obilíčko zelené.“ Děti obcházely s nazdobeným "létíčkem" domy a koledovaly. Trochu se to „létíčko“ podobalo stromku vztyčovanému na vrcholu májky - ale to už je zas jiný obyčej… 

 

 

3)        Pokud už budete venku a úspěšně se zbavíte Smrtky – Koroňáka, vyhlídněte si ve svém okolí stromek, který potom ozdobíte. Nezapomeňte se ujistit, že majiteli stromku to nebude vadit, a nezapomeňte používat přírodě přátelské materiály!

 

4)        Nezapomínejte své (venkovní) počiny fotit nebo točit  a  fotky posílat (prosba o spolupráci rodičů) na rihova.lenka@seznam.cz nebo na WhatsApp!

 

Pokud vše stihnete zrealizovat do konce tohoto víkendu včetně poslání fotek, pokusím se získat prostor pro tyto fotky v aktuálních Zručských novinách.

 

        5)      Kreslete do skicáku (pořiďte si blok nebo sešit, stačí max. A5) všechno, co se kolem děje, co prožíváte, co vás právě inspiruje .... bude to takový váš deník pro dny strávené v domácí karanténě.

 Viru zmar!
Z domácího ateliéru s pozdravem  vaše učitelka VO Lenka Říhová :)
Menu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kalendář

Dnešní akce

Upozorňujeme

19. 1. 2021 - Přijímací talentové zkoušky na II. pololetí školního roku 2020/2021